Minulý víkend jsme přijeli na brzký sobotní zápas do tropického počasí ve Vršovicích. Bylo vedro, dusno a mně špatně (z toho vedra, alkohol před zápasem nikdo rozhodně neměl).
Nejen počasí, ale i o čtvrt hodiny delší rozcvička negativně ovlivnila náš výkon, na který nešlo koukat. Brzo jsme prohrávali a dopředu žádné šance neměli, i přes kreativní složení sestavy našich trenérů. Moje hypotéza je, že vršovická formace 3-5-2 je silná proti naší už konvenční 4-3-3, a proto se nám tak nedařilo.
Některé z nás od pokračování v zápase v poločase zachránily rozpadlé boty, ostatní jsme museli trpět dál. Týmový výkon povznesli střídající Čechýno s Majklem, díky kterým jsme si vytvořili i nějaké šance, a tím už nebyli tak pod tlakem. Dokonce jsme dokázali góly dostávat už jen z protiútoků.
Minulý rok jsme se s půlkou béčka vrátili z Barcelony a prohráli jsme jenom 2:0. Tentokrát jsme nikam nejeli a rupli jsme 5:0. Snad brzo zase někam odjedeme. Poučte se tedy a odjeďte, dokud to jde, jinak prohrajete víc. A pak vám Adámkův fotřík řekne, že jste hráli dobře. Už se mi zas dělá zle.