Až na výjimky dorazili všichni na sraz s velkým předstihem a dobře naladěni. Věkový průměr 21 let mi pomohl zvednout svým příchodem Honza Míka na krásných 23,3.
Taktická porada byla rychlá a stručná s jasným cílem v podobně vítězství, čemuž odpovídala i důkladná a promyšlená rozcvička.
Do zápasu jsme naskočili v rozestavení 4:3:3 a hned od první minuty jsme přihlížející hrstce skalních diváků ukazovali, jak se chceme prezentovat - trpělivou kombinační hrou po zemi s následným rychlým přechodem do útoku. Soupeř se také snažil o kombinaci, ale více sklouzával k dlouhým nakopnutým balónům na hrotového útočníka - bývalého hráče Tempa Christa Nwogu, jenž byl největší hrozbou soupeře. Především naši stopeři Hampy a Maty společně s celou obranou, kterou velmi dobře a hlasitě na jeho poměry řídil Honza Havlíček, si s ním velmi dobře poradili a Kunratice se do velkých šancí nedostávaly. Jelikož si i hostující obrana dokázala poradit s našimi rychlými útoky, šli jsme do kabin po velmi svižném a pohledném poločase za stavu 0:0.
V poločasové přestávce jsme si řekli drobné taktické korekce v naší hře a s velkým odhodláním jsme vlétli do druhého poločasu. Pod taktovkou dobře hrajících středních záložníků a velmi aktivních útočníků jsme soupeře začali přehrávat, z čehož plynuly i brankové příležitosti. Ujala se hned první přihrávka Lingiče zprava na střed na Kubu Havlíčka, který tvrdou ranou prostřelil vše, co před ním stálo - 1:0. Ještě více jsme přidali na tempu a výsledkem toho byla umístěná třela Hampyho po přiťuknutí od Rakyho - 2:0.
Následovaly ještě šance Mikyho a Míkuse, které jsme bohužel neproměnili a jak už to ve fotbale bývá, přestože jsme měli zápas jasně pod kontrolou, přišla ojedinělá akce soupeře, která skončila velmi přísnou penaltou a proměněnou - 2:1. Abychom dokázali v chladném počasí zahřát jak realizační tým, tak i diváky, přišel takový nenápadný centr do našeho pokutového území, který na zadní tyči hostující hráč hlavičkoval do Krejčuse, od něhož zamířil míč nešťastně do naší sítě - 2:2.
Soupeř byl na koni a chtěl vyhrát, ale my jsme se nevzdali, pozitivní komunikací a hecováním jsme si šli za vítězstvím. Rozuzlení přišlo v 82. minutě, kdy si na míč za obranu naběhl Fanda Vencl, jehož centr zastavil rukou hostující obránce - jasná penalta. Míč si jako správný kapitán vzal Honza Míka a tvrdou střelou doleva nás poslal do vedení 3:2. Kunratičtí hráči se ještě pokusili o vyrovnání, ale s jejich útoky si naše obrana s výborně chytajícím Honzou Havlíčkem bez problémů poradila. Tímto nedělní krásný velmi kvalitní zápas skončil naším důležitým vítězstvím a zajímavým pokřikem v kabině dávajícím jasně najevo letošní cíl Béčka!
Závěrem bych si dovolil jedno osobní statistické okénko. Tímto vítězstvím jsem prolomil 8 let 38 dní a 1 hodinu trvající čekání na vítězství za naše Béčko od zápasu v Lipencích (7:0 pro Tempo) v roce 2015. Nutno dodat, že mé starty se daly velmi přirovnat ke startům Jardy Kužela v divizi (5 startů za 5 let, v mém případě 6 startů za 8 let). Pochopitelně za to velice děkuji všem spoluhráčům, nějak pozitivně se to zohlední na blížící se dokopné!
Nicméně zbývají nám do konce podzimu dva zápasy. První odehrajeme v sobotu od 14:00 na Spojích B a druhý v úterý 14.11. od 18:30 na Tempu proti Dolním Počernicím! Přijďte nás podpořit!