V neděli 5. září jsme se utkali s týmem FK Admira Praha B hrajícím na hřišti ZŠ Hovořovická s exkluzivním výhledem na Prahu. Vše nasvědčovalo dobrému výsledku. Samozvaný nejlepší hráč Mléčné dráhy a s největší pravděpodobností i přilehlých (ať už objevených, či dosud skrytých) galaxií J. Nechvíla se nachladil při večerním tahu Prahou a nejnadanější první asistent D. Morávek ulehl do postele. K jeho smůle ne s novou přítelkyní, ale s horečkou.
Domácí tým na nás vyrukoval s kádrem mladíků, ne starších 20 let. Nutno dodat, že bez bázně a hany. Hned v první minutě, kdy se naše obrana ještě kochala přenádherným rozhledem, jsme inkasovali. Po ztrátě míče na půli hřiště (ihned po rozehrávce, statistik napočítal tři doteky s míčem) se jednoduchou kombinací středem hřiště dostávají domácí do první šance. Ta je zakončena neomylně k tyči, brankář Flaks nemá šanci zasáhnout - 1:0.
Druhý zásah na sebe nenechá dlouho čekat. Běží devátá minuta zápasu, tým Admiry rozehrává rychle faul na půli a přichází dlouhý pas za obranu. Domácí útočník šikovně zpracovává a střelou podél brankáře navyšuje skóre - 2:0. Po této první desetiminutovce bylo naše mužstvo zralé na pořádný debakl. Jen shodou okolností jsme do konce poločasu neinkasovali, bohužel jsme si nevytvořili ani jednu šanci stojící za zmínku. Celý první poločas přesvědčivě ovládl tým domácích mladíků, kteří lépe kombinovali a pracovali s míčem. Poločas tedy končí stavem 2:0 a vědomím, že se máme ještě na co těšit (hlavně z dílny domácího mužstva) - poločasový výsledek 2:0.
O poločasové přestávce se naši fandové (tvořeni zejména zástupci rodiny Hurků) snaží o zvrácení stavu. Oba, trhajíce vstupenky na dnešní zápas, hledají kopačky a domáhají se dopsání do zápisu se slovy, že to prý být horší nemůže a že Tempo nenechají padnout tak lacině. Domácí fanoušci se pro změnu rovnou vrhají na hřiště, střílí na bránu s pivem v první a klobásou v druhé ruce se slovy „Tyhle nazdárky bychom porazili i my!“.
První minuta druhé půle jim dává zapravdu. Deset metrů od středové čáry na naší půlce parádně trefuje domácí hráč odražený balón. Všichni tleskají, krásně trefeno, ale v branku nikdo nevěří. Balón nabere směr brána, skočí na malém vápně, převalí se přes brankáře a zastavuje se až v naší síti. Překvapený brankář P. Flaks kroutí hlavou a loví míč ze své sítě - 3:0. Po této situaci druhý asistent s číslem 12 na zádech P. Dedek ztrácí chuť na energetický přípravek v podobě klobásy zakoupené o poločase a začíná nervózně pochodovat kolem střídačky. Přes vůni omastku začíná cítit svoji šanci. V 57. minutě proto dochází ke střídání obránce Z. Slavíčka za útočníka P. Dedka. Domácí tým Admiry, uspokojen skórem 3:0, přestává hrát a začíná pomalu slavit, leč předčasně.
Starý mazaný lišák jim po 7 minutách od svého střídání, tj. v 64. minutě, dává varování v podobě nahrávky na M. Boubína, který zpoza vápna vystřeluje hezkou křížnou střelou šanci Tempu na lepší výsledek - 3:1. Domácí si z varování neberou žádné ponaučení a tak přichází další změna skóre. Přichází 71. minuta a M. Boubín vybojuje balón na půli hřiště, rozehrává jej na stranu rozeběhnutému D. Balunovi. Ten zatahuje míč po čáře a dává ostrý přízemní centr na P. Dedka. Míč se třepetá v síti domácích a hosté slaví snížení skóre - 3:2.
Bohužel o minutu později se naše naděje do značné míry sníží. Hrdina minulého zápasu J. Hlavička dostává po druhé žluté kartě za ostrý faul kartu červenou. V tomto poctivém, usměvavém klukovi nejspíše dřímají dvě tváře. Nemějme mu to za zlé. Rozhádaný soupeř opět slaví, opět předčasně. Spoluhráči Jirky se semknou, hrajeme na tři obránce, dva útočníky. Přichází 75. minuta a odkopnutý míč z našeho obranného pásma. Na půli číhající P. Dedek balón zachytí a s Jakubem Hurkou jdou proti jednomu obránci vstříc vyrovnání. J. Hurka roztahuje hru, dostává přihrávku, jež na velkém vápně opětuje. P. Dedek se nemýlí a obstřeluje domácího brankáře - 3:3. Radost vydrží do 81. minuty, kdy přichází balón za obranu. Domácí útočník proměňuje šanci a dovršuje svůj hattrick - 4:3. Snažíme se o další vyrovnání akcí po čáře D. Baluna v 86. minutě, střela však končí jen těsně mimo bránu. Čas se naplňuje a na závěrečném skóre se již nic nemění - konečný výsledek 4:3.
Soupeř si výhru „s odřenýma ušima“ zasloužil vzhledem k převaze v prvním poločase. V druhém poločase jsme po právu věřili ve vyrovnaný výsledek na konci utkání. Především nás mohou mrzet oba góly hned na začátcích poločasů a chyby, po kterých góly padaly. Turistům bych doporučoval navštívit tento fotbalový plácek, mají tu dobré klobásy, točí Svijany 11° za krásných 23 Kč a již zmíněný nádherný výhled.
Na závěr jsme pro Vás připravili rozhovory po zápase s našimi hráči. Otázky byly následující:
Jak se ti hrálo (popř. líbilo utkání)?
Jak bys ohodnotil svůj výkon?
Co říkáš na třetí gól?
Co by se dalo zlepšit?
Jak se ti líbilo zázemí místního klubu?
Z. Slavíček, pravý bek, odbránil 57 minut:
„Nic moc.“
„Nic moc.“
„Trefil to pěkně. (po chvíli) Ty vole, to byla fakt bomba!“
„Nevím.“
„Mají tu pěknej rozhled!“
P. Flaks, brankář, odchytal 90 minut:
„Na … (ženský přirození)!“
„Bez komentáře“
„Zaplaval!“
„Děda do základu!“
„Stížnost na chování diváků s klobásou a pivem.“
M. Vrzal, středový obránce, kapitán, odbránil 90 minut:
„Hm, čekal jsem to horší.“
„Mohlo to být lepší!“
„Těžká střela zakončená chybou gólmana.“
„Přechod do útoku, mezihra.“
„Hrozný, nezbyly klobásy!“
P. Dedek, divák, syn P. Dedka, odkoukal 90 minut:
„Dobrý, měli dobrý klobásy!“
„Dobrý!“
„Já jsem to neviděl, byl jsem na záchodě.“
„Asi tu sestavu, když tam přišel táta, tak dal góly. Mělo by hrát víc tatínků!“
„Parádní, hlavně výhled!“
J. Valášek, levý bek, odkecal 90 minut:
„Nebudu odpovídat, protože se bojím o svoje zdraví a následné anonymy a výhružky!“