V dalším divizním utkání k nám přijížděla Vlašim, která se v soutěži dosud prezentovala hodně zajímavými výsledky, a my tak věděli, že nás nečeká nic lehkého. To se potvrdilo i v úvodu první poloviny, kdy nám soupeř ukázal, jak umí být nebezpečný při presinku. My jsme ale jeho nátlakovou hru zvládali a postupně jsme začali úvodnímu poločasu dominovat. Z toho také vyústila naše jediná branka. Klouček ze stopera prošel po individuální akci s míčem až skoro k vápnu, těsně před ním přihrál Štancelovi a ten skóroval. V první půli jsme si vypracovali ještě několik velkých šancí, potvrdilo se ale naše trápení v koncovce.
O druhém poločase se mi píše těžko. Místo toho, aby na hřiště vběhl tým, který chce svého soupeře dorazit, zvítězit a bodově se přiblížit prvnímu celku, tak se na hřišti objevil tým, který už slavil tři body a měl zápas za hotový. Jenže kvůli tomuto špatnému přístupu byla Vlašim ve druhé polovině jasně lepší, silnější i důraznější. Nám se vytratil pohyb, všichni stáli, stopeři neměli komu hrát a my jsme tak jen bezhlavě nakopávali. Víc komentovat nemá smysl. Dostali jsme dva góly po hrubých individuálních chybách. Po zásluze nás soupeř potrestal, protože po takovém výkonu v druhé polovině jsme si ani bod nezasloužili.