Opět zápas v pražské soutěži, opět s fyzicky jasně vyspělejším soupeřem. Od začátku byl patrný hlavně rozdíl v rychlosti, soubojovost jsme jakžtakž zvládali, ale rychlostně jsme propadali. Za stavu 0:2 jsme měli dobrou desetiminutovku, kdy jsme mohli dát kontaktní gól, ale to se bohužel nestalo, a tak po hrubých taktických chybách v obraně si necháme dát hloupé laciné góly.
Po poločase zkázy jsme Majka zatáhli dozadu a jakožto náš nejlepší hráč výkon celého týmu zvednul svoji bojovností. (Díky U19). Druhý poločas se víceméně dohrával, ale postupem času jsme se více a více osmělovali a skóre mohli zmírnit, bohužel naše řešení některých situací nahoře není ideální. Skvěle taky zachytal Halík, který nás několikrát podržel a zachránil od většího přídělu.
A na závěr bych pochválil Vojtu Mastného, a vlastně i sebe, že jsme osmdesát minut vydrželi odolat buranskému chování sousední lavičky, které vygradovalo v následné oslavě jejich vítězství v kabinách. Divím se, že dveře a kabina hostí zůstala bez újmy. Poslední desetiminutovka už se nám nepodařila tolik ukočírovat a ozvat jsem se ironicky několikrát musel. Už se hrozně těším na jarní zápas proti tomuto velmi sympatickému soupeři.