U9: Hodnocení sezony

Společně s trenéry se snažíme, abychom nebyli pro kluky jenom autoritativní trenéři, ale někdo, koho se nebude bát na cokoliv zeptat a s čímkoliv se svěřit, zdůraznil trenér Patrik Jaroš.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Hlavním cílem byla snaha o celkový rozvoj hráče, především po technické a pohybové stránce a také klást důraz na herní sebevědomí. 

Jak se je podařilo naplnit? 
Co se týče technické stránky, panuje velká spokojenost, tlačili jsme na ni s trenéry již od U7 a začíná to nést ovoce. Do starší přípravky bychom se chtěli zaměřit i na taktickou stránku, která neměla teď takovou přednost jako ta technicko-dovednostní. Co se týče pohybu, máme obrovské štěstí, že tento ročník je mimořádně rychlý a dynamický. Problémy stále vidím v oblasti síly a gymnastiky. Bohužel jsem nedokázal přemluvit vedení, abychom měli pro náš tým specializovaného trenéra, který by mě upozornil na detaily a nedostatky. Na druhou stranu musím moc poděkovat Pavlu Napravníkovi, který byl kdykoliv na telefonu a vše se mnou výborně zkonzultoval. Jeho práce u ostatních ročníků je mimořádná a věřím že příští rok nastavíme s Perlisem takový systém, aby byl k dispozici všem stejně. Co se tyče mentálních faktorů, musíme odškrtnout jeden velký cíl, který nás trápil celou U8 a polovinu U9 a hovořím zde o přehnané hodnosti během utkání. Za poslední půl rok vidím mnohem víc zdravého sebevědomí a větší chuť se na hřišti porvat za tým. 

Jaké jsou cíle do sezóny následující?
Do U10 se chceme především více soustředit na technicko-taktickou stránku. Budeme již hrát systémem 5+1 a je potřeba mnohem více tlačit na postavení hráčů ve hře a více mluvit do hry během tréninku. Doteď jsme chtěli vychovat hráče, který bravurně zvládne situace 1v1, bez ohledu na to, v jaké je situaci nebo pozici. Nově budeme chtít po hráčích, aby více vnímali hru jako celek a konkrétně se bavit o úkolech na různých pozicích. Dále se zaměříme na defenzivní činnost, jako například boční bránění. 

V čem měl váš tým v soutěži navrch nad soupeři?
Velkou přednost u mého ročníku vidím v technické stránce, kterou jsme oproti podzimu podpořili zlepšující se prací v soubojích. U kluků stále vidím obrovské nutkání vyřešit situace individuálně, dále mají kluci oproti našim soupeřům skvělé vedení míče oběma nohama. Celkově hra našich kluků musí bavit, je sebevědomá a některé akce, když náš hráč prošel přes celé hřiště a poté vymetl vingl nebo udělal i kličku gólmanovi, mám stále před očima. Příští rok zlepšíme sílu a taktické věci a když k tomu přidám náš rychlostní potenciál, tak si myslím, že tu roste velmi zajímavý tým. 

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Jako nejhorší moment beru určitě začátek podzimu, nepovedlo se nám postoupit na Planeo Cup, dále nás porazila velmi jednoznačně Bohemka, se kterou, troufnu si říct, se pereme o třetí místo v Praze za Slavií a Spartou. Na to jsme reagovali především v tréninku, kde jsme se zaměřili na soubojové chování, které jsem do té doby poměrně podceňoval. Nejlepších momentů bylo hodně, krásně jsme zahráli na velmi silně obsazeném Blixcon Cupu, který jsme nakonec celý vyhráli. Já měl osobně velkou radost, když jsme Bohemce dokázali vrátit podzimní porážku. Viděl jsem u týmu za půl roku obrovský pokrok a určitě to byla pro mě velká satisfakce, že jsme tým vedli správně. Další super momenty byly dva teambuildingy, v zimě na lyžích a teď v červnu v kempu u vody. Od U7 tlačíme na partu jak mezi kluky, tak mezi rodiči. Chceme vytvářet zdravé prostředí, kam se budou všichni těšit. 

V jakém rozestavení váš tým nejčastěji hraje a proč, jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Co se týče rozestavení, je to spíše otázka na kategorie od mladších žáků nahoru. Co se týče kategorie U9, která hraje systémem 4+1, jsme využívali rozestavení 2-2, do starší přípravky bychom se chtěli zaměřit i na jiné rozestavení a více s nimi rotovat, především budeme vycházet z rozestavení 2-1-2, ale také bychom chtěli zkoušet rozestavení, kdy budeme hrát s jedním hráčem na hrotu (2-3, 1-3-1) a rozebírat tuhle pozici s kluky. Celkově si myslím, že máme v Česku s pozicí číslo "9" problém. Ve většině klubů se s touto pozicí setkají hráči až v mladších žácích, takže ve věku jedenácti či dvanácti, teď otázka, jestli to není pozdě? 

Kdybyste si měli od jednoho trenéra na Tempu vzít jeho silnou stránku, jaká by to byla a od koho?
Na Tempu se mi líbí rozmanitost trenérů, každý má své silné stránky, ve kterých je výjimečný. Už v kategoriích U5 a U6 můžeme vidět neuvěřitelného Vaška Nechvílu, který v práci s malými špunty nemá konkurenci. Dále tu máme skvělé emotivní trenéry jako jsou Petr Suchan nebo Šmíďas. Pokud bych si měl vzít od jednoho trenéra vlastnost, která by se mi do budoucna hodila, tak zmíním Petra Havlíčka, který má ohromný přehled v taktických věcech a umí perfektně rozebrat zápas po analytické stránce. 

Jak fungovala spolupráce s ostatními týmy, především s těmi ročníkově nejbližšími?
Zde musím vyjádřit velké díky Jirkovi Doležalovi, se kterým jsme si nastavili výbornou kooperaci, která fungovala po celou sezónu. Do příští sezóny bychom se chtěli s kolegy z přípravek více zaměřit na posouvání hráčů napříč kategoriemi. Co se týče spolupráce s o rok starším ročníkem, tam spolupráce moc nefungovala, protože máme s Dominikem velký počet hráčů v našich kategoriích. Dále bych rád zmínil skvělou spolupráci na letním soustředěním s Petrem Ježkem a jeho ročníkem 2012. 

Co by se dalo či mělo zlepšit v celkovém fungování klubu?
Zde se vrátím k bodu, který jsem popisoval v první otázce. Určitě bych zlepšil fungování kondičních trenérů napříč kategoriemi. Nepřijde mi správné ani fér, že jeden ročník má kondičního trenéra jednou týdně již od U7 a my ho neměli za tři roky ani jednou. Nedokážu si představit žádnou akademii, kde to by takhle fungovalo. 
 
Tykají, či vykají vám vaši hráči? A je to podle vás v něčem podstatné?
Všichni hráči mi tykají, považuji to za samozřejmost. Chceme nastavit prostředí důvěry a otevřenosti. S hráčem nechceme mluvit pouze o fotbale. Společně s trenéry se snažíme, abychom nebyli pro kluky jenom autoritativní trenéři, ale někdo, koho se nebude bát na cokoliv zeptat a s čímkoliv se svěřit. Nejvíc bych to přirovnal ke vztahu mladší a starší brácha. 

Pokud chcete říci něco na závěr......
Chtěl bych prostřednictvím tohoto rozhovoru moc poděkovat Theovi za jeho odvedenou práci a popřát mu, ať se mu v roli hlavního trenéra daří. Dále velké díky posílám Verče Hornychové, která odvedla z pozice vedoucího týmu neuvěřitelnou práci. 

Osoby:

Patrik Jaroš