U11: Game over, Hannover

16.6.2023 0:05   Petra Vorlová  

Tempáci sehráli obří turnaj v německém Hannoveru.

Jeden z posledních turnajů této sezóny nás zavedl až do dalekého německého Hannoveru, kde se konal obří turnaj pro 68 týmů a kde Tempáci měli možnost okusit mezinárodní turnaj v pravém slova smyslu. Další část týmu odjela za pátečního úsvitu do moravského Přerova, aby zde zabojovala o pohár na tradičním turnaji, konkrétně v jeho 38. ročníku. Příští víkend se všichni potkají společně v Třebíči, aby si mohli své zážitky posdílet.

Tempáci velký mezinárodní turnaj okusili a chutnal tedy všelijak. Tentokrát to nebyl jen boj se soupeři na hřišti, náročnější byla i celá organizace a logistika turnaje, která nejednou překvapila, ať už šlo o turnajový systém, výkony rozhodčích nebo stravu na hřišti. Ale nepochybuji, že jsme se vrátili zase o něco odolnější a připravenější na podobné monstrózní akce. Jak děti, tak rodiče.

V osmičlenné základní skupině jsme kromě německých týmů dostali možnost poměřit své síly také se severskou fotbalovou školou reprezentovanou dánským týmem z Aalborgu a stockholmskou Brommapojkarnou. Zahájení turnaje s místním klubem z Hannoveru vyznělo jednoznačně pro Tempo. Hrálo se s nadšením, soupeř hru příliš nekomplikoval a po super výkonu zvítězili Tempáci na úvod turnaje na naše poměry vysoko 6:0. Ani druhý zápas turnaje nepředstavoval příliš náročnou zkoušku. Tým bojoval spíše sám se sebou, aby příliš neakceptoval tempo soupeře a vydržel u své hry, což se podařilo a vyústilo to nakonec v jednoznačné vítězství 4:0. Po dvojité rozcvičce přišla prověrka se soupeřem nejzvučnějšího jména v celé naší základní skupině, s Bayerem Leverkusen. Byl to asi nejhezčí zápas turnaje, kdy byli kluci a Maky dobře rozehraní po předchozích dvou zápasech a hlavně dobře namotivovaní. Se soupeřem od začátku drželi krok. Nebýt vynikajícího postřehu německého brankáře, mohlo jít Tempo po trianglu střeleckých pokusů a dorážek Boris – Tofi – Boris do vedení. Protože ale zůstalo jen u pokusů, do vedení šel nakonec Leverkusen. Na 1:1 srovnávalo pro změnu zvučné jméno v našich řadách, Luky Lemieux, a vyrovnaný souboj, kdy soupeř tlačil, ale Tempo se dobře drželo v zápase, pokračoval až téměř do konce. V závěru zápasu se Leverkusenu podařilo přidat druhý gól, ale vzhledem k předváděné hře a konečnému umístění soupeře na turnaji (5. místo), to byl fakt super mač.

Před obědem následovalo ještě poměření sil s týmem ze Stockholmu. Nebyl to jednoduchý zápas, který dvěma góly rozhodl ne úplně tradiční střelec Tofi, jehož otec v tu chvíli patrně více než radosti podléhal stresu z toho, aby to náhodou nebyl hattrick, a nemusel ostatní tatínky zvát na drink za drahé valuty. Dobře to dopadlo, pro tým i rodinný rozpočet, konec 2:0 pro Tempo brali v tu chvíli všichni.  A po obědě se slibně rozjetý turnaj začal zadrhávat. V zápase s kolínským FC Pesch bylo Tempo jednoznačně lepší. Svůj tlak ale bohužel neproměnilo v góly a bohužel tu byl ještě rozhodčí, jehož sporné výroky nás na turnaji provázely i v některých dalších zápasech. A sporné tedy nebyly jen v našich zápasech. Každopádně v závěru nařídil penaltu, která znamenala pro Tempo prohru 0:1. Tak měli to kluci a Maky na svých kopačkách, to je jasné, ale tohle tedy nepomohlo. Trochu pod dekou a ve snaze vzpamatovat se z frustrace z předchozího zápasu se odehrál další mač s německým soupeřem, který skončil remízou 1:1. V posledním zápase skupiny Tempáci moc chtěli zabojovat a ještě s konečným umístěním ve skupině něco udělat. "Moc" bohužel ústilo do chyb vzadu, které do té chvíle nedělali. Dánové chyby trestali a zápas skončil z pohledu Tempa 2:4. Takto poskládané výsledky znamenaly páté místo ve skupině. Cesta k úspěchu nebyla nijak daleko - stačila jedna výhra k tomu, aby tým skončil nakonec druhý. A to se bohužel vkradlo do hlav nejen rodičovských. Nepomohla ani změna dresu na bílou. Další dánský soupeř z Odense své frustrované kamarády v prvním zápase další části turnaje porazil 2:0. V posledním zápase prvního dne pak ještě rozhodčí berlínskému klubu odpískal gól, když balón nepřešel brankovou čáru. Nikdo jiný ho neviděl. Gól Tempákům naopak uznaný nebyl. Nalomenou morálku kluků a Maky to tak nějak dorazilo. Tempáci přestali odporovat a den ukončili prohrou 0:3.

Druhý den pak měli ještě možnost zabojovat v utkáních s Bohemkou, se kterou už jsme se opravdu dlouho nepotkali:-), s dalším kolínským týmem a také Dynamem Kyjev. Na pohodovou vlnu už se ale nepodařilo vrátit. Je to trochu smutné, když dokážete identifikovat jasný bod zlomu, který zvrátil průběh turnaje, většinou to bývá víc zamotané, ale výsledek je stejný. Nedá se tomu pomoci. Prostě takhle to proběhlo a jedeme dál. Čeká nás závěrečný turnaj v Třebíči, kde budeme mít týmy rovnou dva, tak se těšíme. Že si ten závěr sezóny se širším kádrem pořádně užijeme!