Obětavý realizační tým spolu s rodiči objel v sezóně velké množství turnajů a herní praxe je malých fotbalistech hodně znát.
Jaké byly cíle před právě skončenou sezonou?
Vzhledem k tomu, že jsme přecházeli ze soutěže 7+1 na soutěž novou 4+1, velké cíle jsme si nedávali, jelikož jsme ani sami nevěděli, co můžeme od této soutěže očekávat. Pro nás bylo důležité, aby si kluci zvykli na nové rozměry hřiště, naučili se řešit nové herní situace, na které nebyli dříve zvyklí. Tiše jsme doufali, že se nám podaří vyřešit post brankářů a najdeme dalšího kanonýra.
Popište svou spokojenost či nespokojenost s konečným umístěním a zkuste ji vyjádřit i procenty.
Abych se přiznal, konečné pořadí jsem ani neviděl. Domnívám se, že konečné umístění jednak nehraje podstatnou roli a jednak polovina týmů v této soutěži hrála s o rok mladšími kluky, což nás hodně zklamalo.
Jak jste byli spokojeni s předváděnými výkony?
Když budu hodnotit jenom zápasy se stejně starými hráči, tak musím být spokojen. Vesměs se jednalo o ligová družstva a až na Spartu a Slavii jsme uhráli vyrovnané zápasy.
Je hra vašeho týmu založena spíše na poctivém plnění taktických pokynů a disciplíně nebo na kvalitě a talentu hráčů?
Řekl bych, že se jedná o obojí.
Která část sestavy (brankáři, obránci, záložnící nebo útočníci) je vaší největší oporou a proč?
Těžko říct. Naší snahou je, aby se kluci střídali na jednotlivých postech. Pro kluky je důležité, aby uměli hrát jak v útoku, tak i v obraně na levé nebo na pravé straně. S obranou jsme vcelku spokojeni, je potřeba zlepšit přechod do útoku, kde máme velké rezervy. V útoku je samozřejmě velký rozdíl,
jestli s námi hraje Tonda Kinský nebo nehraje.
A ve které části sestavy vás naopak nejvíce "tlačí bota"?
Střílet góly bez Tondy. Na tomto musíme hodně zapracovat, tady nás opravdu nejvíc "tlačí bota". Nebude to jednoduché, ale snad se nám to podaří.
Kteří hráči zaslouží vaši pochvalu a za co?
Já bych nechtěl chválit jenom jednotlivce, i když někteří by si to zasloužili, jaký ohromný skok ve výkonnosti udělali za poslední rok (např. Tomáš Lusk, Kuba Leun). Pochvalu si zaslouží všichni kluci za výkony během celého roku, Vyvrcholením byl závěrečný turnaj Tempo cup. Před tím, co naši borci předvedli, musíme smeknout. Hráli v jedné z nejtěžších skupin, ne-li v nejtěžší (2. Tempo. 3. Příbram), ve skupině otočili zápas s Příbrami z 0:3 na konečných 5:4 a ve finále s Bohemians 1905 už prohrávali 0:2 a nakonec zápas skončil 2:2.
Kterou herní činnost či činnosti budete v příští sezóně zařazovat více než dosud do tréninkového procesu?
Poměrně často zařazujeme do tréninkového procesu herní varianty 1:1 nebo 2:2, a tak to i zůstane nadále. Ještě víc se chceme zaměřit na práci s balónem. Určitě nemusí mít kluci strach, že budeme honit fyzičku běháním bez balónu.
Jaké je vaše nejoblíbenější tréninkové cvičení?
Mezi naše nejoblíbenější cvičení patří procvičování všemožných kliček. Když pak vidíme v zápasech, jak se klukům jednotlivé kličky povedou, máme z toho opravdu radost. Na závěr tréninku je to "král střelců".
Na kolik procent jsou vaši hráči schopni předvést v zápasech to, co na trénincích?
Samozřejmě u někoho je to procento vyšší, u někoho nižší. Osobně si myslím, že u této věkové kategorie je to zcela normální a že jsme v normě.
Absolvovali jste nebývalé množství turnajů, jak si stojí pražské týmy a Tempo v porovnání s "venkovem"?
Jednak bych chtěl poděkovat Tempu, že jsme se mohli zúčastnit tolika turnajů a rodiče to nestálo ani korunu navíc (což není v jiných oddílech obvyklé). Musím taky říct, že turnaje, kterých jsme se zúčastnili, byly velice kvalitně obsazeny. Ve většině případů jsme skončili hned za ligovými mužstvy (nejenom z Prahy), které jsou už někde jinde. Výborného výsledku jsme dosáhli např. na halovém turnaji v Teplicích, kde se nám opravdu dařilo a kde jsme skončili na výborném druhém místě. Za námi skončila taková mužstva jako Teplice, Ústí nad Labem, Blšany. Rozhodně jsme na turnajích ostudu neudělali.
Chcete ještě něco dodat závěrem?
Závěrem bych chtěl poděkovat rodičům, kteří nám s kluky pomáhají a věnují tomu volný čas. Janě Matysové, Petru Boumovi a Martinu Luskovi, že to se mnou celý rok vydrželi a Tondovi Kinskému za pomoc při zápasech a za čas, který věnuje našim brankářům.